„KVALITA - QUALITY 2012“, 21. ročník konference s mezinárodní účastí.
Ostrava 15.-16. května 2012
Vážené dámy a pánové, vážení přátelé,
po 15 letech jsem se odhodlal vystoupit opět zde na Vašem Vysokém učení, abych se s Vámi podělil o zkušenosti na téma: „ Cesta k Excelenci v organizacích“. Jsem zástupcem malé organizace do 50 zaměstnanců. Proto chci hovořit především o svých praktických zkušenostech, které mají svá pozitiva, ale i svá zhodnocená negativa.
Odhodlal jsem se především proto, že hledáme stále nové praktické zkušenosti a trendy kvality, aniž bychom si uvědomili, že řada z těchto rádoby nových trendů již tady byla, jenom se nám pomalu z pohledu dlouhodobě negativního vývoje naší společnosti vytrácejí. Co mě k této úvaze vede!?
V roce 1996 jsme jako firma fyzické osoby obdrželi Cenu ČR za jakost I.stupně. V roce 1997 jsme soutěžili o Cenu EU, v roce 1998 jsme skončili jako finalisté Ceny ČR za jakost, kdy ve finále soutěže skončily pouze dvě firmy: Hewlett Packard a firma fyzické osoby Pavel Šourek – ARCON.
Do dnešní doby stále jediné fyzické osoby v České republice.
Kde se stala chyba!? Jaká je společenská poptávka po KVALITĚ organizací a firem? Jaké je společenské uvědomění o KVALITĚ. Co znamená KVALITA pro politiku obecně a její představitele!? Je v naší společnosti KVALITA vnímána, propagována a náležitě ceněna ?
Jednoduše řečeno - není. A to především proto, že se ze společnosti postupně začal vytrácet morální kodex člověka představitele, osobnosti, a následně tím i společnosti a profese.
Firmy, které se daly cestou excelence založily klub Národní ceny České republiky za jakost, pravidelně se scházejí vždy u nově oceněné firmy, kde si předávají zkušenosti. Z mnoha vystoupení přestavitelů oceněných firem zní , jedno a totéž. Nejnovější praktickou zkušeností na jejich cestě k excelenci byl „ zdravý selský rozum“.
I ten se ale utvářel po staletí, po staletí střádal nové poznatky a vytěsňoval chyby, aby to nakonec vše skončilo u sedláka, jeho selského rozumu, každodenní dřiny a odpovědnosti, za výsledky svého hospodaření. Vedle selského rozumu se rozvíjela i společnost a její lidské hodnoty, které vytvářely etický kodex. Pokud tyto dvě lidské praxe spojíme dohromady jsme u zrodu cesty k excelenci.
Vítám proto možnost vystoupit na tomto fóru, připomenout podstatu toho, co dokáže pomáhat a vést ke kvalitě a časem k excelenci, tedy k procesu, který dle mého mínění ve svém cíli není zcela dosažitelný, ale ta cesta za poznáním, především sebe sama i schopností svých a svého pracovního kolektivu, stojí za to. A nakonec si uvědomíme, že finanční efektivita z tohoto procesu stojí až na konci všech poznaných přínosů .
Chtěl bych tedy pohovořit o té cestě, kterou znám nejlépe. Sami v závěrečné diskusi můžete posoudit, jaká je důležitost připraveného jedince, kolektivu, jak byste Vy postupovali na mém místě, kde vidíte slabé stránky a chyby.
Pokud motto konference zní : „ Kvalitně a odpovědně pro příští generace“, byl bych vděčný za to, abychom společně přemýšleli a konali v duchu, jakou filosofii chápání kvality a odpovědnosti předáme budoucím generacím, protože tím prvotním základem všeho je dnešní výchova v rodině, škole a společnosti. A právě tato výchova utváří budoucí osobnosti.
Vraťme se tedy na začátek mého bilancování a to do roku 1988, doba totality a Gorbačovovy perestrojky. Nebylo nic jistého, ale vyšel zákon o družstevnictví. Ten stanovil, že 10 občanů, pokud se rozhodne, může ze své svobodné vůle založit výrobní družstvo.
Založení družstva jsem inicioval a stal se předsedou. V republice vznikla takováto družstva tři. Za mého přičinění vzniklo družstvo ACRON v.d., které se zabývalo prvotně pracemi nemateriální povahy. Revize zařízení, zavádění výpočetní techniky, programování,´ale i výkopové práce. Později s přibývajícími finančními prostředky se vše dále rozvíjelo. V roce 1991 mělo družstvo 150 členů ale nastával postupný porevoluční rozpad do soukromých firem, z velké části připravených na podnikání. O tomto období by se dala napsat zajímavá knížka. Už jen ten fakt, že po revoluci se do družstva přijeli podívat představitelé ústředního výboru KSČ, co že to vlastně bylo za lidi o kterých se na ÚVKSČ hodně hovořilo, ale nevěděli, jak s nimi naložit.
A to proto, že tito lidé nekradli, odváděli poctivou práci a vše zdaňovali tak, jak zákony státu nařizovaly. Doba se měnila, dřívější běžné zbavení osobní svobody již nebylo průchozí. V tom jsme měli i štěstí, které přálo připraveným.
Co z tohoto období vyplývá za ponaučení ? Masarykovské – nebát se a nekrást. Být připraven, věřit sobě i spolupracovníkům. V tomto případě byla síla v kolektivu odborně připravených a odhodlaných spolupracovníků, toužících po svobodné seberealizaci.
Toto období bylo velice dobrou praktickou průpravou pro podnikání. A už i tento začátek říkal, že pokud máme mít zakázky v tak složité době, musíme se lišit veškerými přístupy slušnosti, profesionality a stálou kvalitou odváděného díla.
Konec roku 1991 přinesl mé rozhodnutí, zbývajícím 15 - méně průbojným členům družstva předložit nabídku: družstvo privatizovat do soukromé firmy fyzické osoby Pavel Šourek – ARCON, což bylo jednomyslně odsouhlaseno.
Čím firma fyzické osoby Pavel Šourek začala :
Zkušenosti jsem měl z řízení lidí, základní ekonomické, bezpečnostně pracovní, vlastní profesní – údržba bytového fondu panelových domů, dlouhodobě předtím jsem vykonával funkci vedoucího správy domů a bytů.
Proto i mé rozhodnutí o výběru nosného programu v podnikání, vycházelo z oboru oprav panelových domů.
Základní úvahou bylo to, že prakticky každý takový dům má plochou střechu. Téměř každou plochou střechou teče, a pokud neteče, časem poteče. Technologie s minimální náročností na pracovní vybavení a skladovací zázemí.
První podnikatelský cíl :
- dokažme tak vysoký profesionální přístup ke svému zákazníkovi, že v rámci námi provedených hydroizolačních oprav, do střech domů dlouhodobě nepoteče. A pokud se stane chyba, okamžitě ji napravme.
S tímto programem a poctivými přístupy se firmě dařilo a mohu odpovědně říci daří do dnešních dnů.
Toto by znělo velice jednoduše, kdybych nedodal to, co jsem napsal k hodnocení roku 2011.
Úkoly roku 2011 byly splněny, cílů dosaženo. Děkuji svým spolupracovníkům za to, že nároky na nás kladené ustáli, protože úspěchy roku 2011 byly vykoupeny každodenní dřinou.
Pokud chceme v nastoupeném trendu úspěchů a dobrých výdělků pokračovat, nic jiného nás v roce 2012 nečeká.
Vraťme se ale zpět k tématu, lidé v systémech kvality, excelence organizací, společenská odpovědnost.
Odpovědnost majitele malé firmy, řídícího pracovníka a dělníka.
Pokud mám opět dále se ubírající myšlenky vztáhnout ke své osobě na otázku, čím jste nejčastěji pane podnikateli malé firmy, odpověděl bych: „ jsem pilným sběratelem praktických i teoretických zkušeností a dovedností, stálým zhodnocovatelem řady chyb a omylů pro své zdokonalení, případně zdokonalení a nápravu firemních procesů.
Co mělo a má vliv na mou osobu, případně pokud dovolíte, na Vás přátelé,
co utváří a utvářelo mou osobnost člověka, později podnikatele, co stejným dílem má rozhodující vliv i na utváření Vaší osobnosti.
Je to především rodina, škola, kamarádi, parta, pracovní kolektiv, společenské prostředí, politika a mohli bychom jmenovat dále.
Z toho vyplývá, jaké je moje já, případně Vaše já, ve vztahu k rodině, lidem obecně, k hodnotám, pokud vůbec dokážeme správné hodnoty rozeznávat, k národnímu cítění a podobně.
Jaké je moje, případně Vaše já ve vztahu k práci, k vytvářeným hodnotám, k majetku obecně, k odpovědnosti za výslednou kvalitu !?
Co si dokážeme společně představit pod slovem „KVALITA“, která do všech výše uvedených lidských hodnot a vztahů dokáže vstoupit i s tím, „ co znamená kvalita mého, případně Vašeho „JÁ“. (osobnosti).
Život člověka je výzva stálého hledání a rozhodování o své volbě. Proto jsme i strůjci svého štěstí, či neštěstí. Strůjci své osobnosti, své velikosti člověka, na druhou stranu i strůjci svého zatracení. Kdysi jsem si napsal, že KVALITA je nekonečný proces analýz a přiznaných chyb, vedoucích ke zlepšování. Kvalita chybu nevylučuje, kvalita chybu hledá, abychom ji dále neopakovali.
Jak lze tedy utvářet osobnost člověka do nepohody, co jsem pro to udělal ve vztahu ke svému „JÁ“ ?:
I. Čtěme a poslouchejme rady moudrých. Přemýšlejme o nich. Berme si pro sebe ponaučení. (ne jenom v odborné literatuře).
II. Poctivě se učme a ve zvoleném oboru se snažme vyniknout.
„Není důležité všechno vědět, umět a znát. Nejdůležitější je to, co je ve mně. Zda s tím, co je ve mně, mohu být nejlepší“
( Madeleine Allbrightová)
III. Jaký je osobní vztah k majetku. Umíme přijmout filosofii :
„s holým zadkem jsme na svět přišli, s holým zadkem zase odejdeme!?“
Jde tedy o to, co příštím generacím po sobě zanecháme.
Víme proč chceme podnikat? Je to jenom pro vlastní image, své požitky, majetek, svobodu svého rozhodování, nebo - ku prospěchu své rodiny, ale i širší firemní rodiny svých spolupracovníků !? Pro své děti, svého nástupce!? Máme pro podnikání osobní motivaci, předpoklady ?!
Má volba byla rodina a děti jako přirozený pokračovatel mého úsilí. Asi i proto ten velký důraz na poctivé a kvalitní přístupy, jako vzor pro své pokračovatele.
Přesto i širší rodina spolupracovníků nemůže být ve svých právech krácena.
S rozvojem firemních aktivit přichází i širší záběr společenské prospěšnosti.
Z výše uvedeného vyplývá to, že výběr volby definuje své priority.
IV. Před podnikáním vedoucím k excelenci musí být poctivá příprava a to jak teoretická, tak i praktická.
Problémy se kterými přicházím do styku musíme umět pojmenovat a
musíme je umět úspěšně řešit.
Einstein řekl : „více než znalosti je představivost.“ Představivost ale
rozvíjejí znalosti.
V této své představivosti se musíte naučit daný problém pojmenovat a pak
řešit.
Například chcete odstranit na pracovištích soustavný nepořádek a
zároveň akcentujete to, co svým podřízeným sdělujete.
Pořádek je životní styl a systém člověka vysokých, manažersko-
profesionálních hodnot a dovedností.
Udržet pořádek na pracovišti je jednou z nejobtížnějších, morálně
pracovních činností.
Mít pořádek sám v sobě a v záležitostech mně svěřených, je otázkou cti,
vysokých osobních schopností a hodnot.
Pořádek je základ a podstata všeho následného.
Co dlouhodobě bude působit více , příkaz k odstranění nepořádku,
nebo sdělení, kterým dáváte na vědomí, jakého pracovníka jste
ochotni zaměstnávat a platit?
V. Chyba a omyl není žádná tragédie, pokud si chybu dovedu přiznat a
zjednat okamžitou nápravu.
Chybám se nelze vyhnout. Přesto, kdo chce jít cestou k excelenci, měl by
se preventivně učit na již poznaných chybách druhých.
Být otevřený názorům druhých. Oprávněná kritika, která vede k nápravě je
hodna vyzdvižení a ocenění. ( v kladném slova smyslu).
Porovnávat se, s konkurencí. (benchmarking)
VI. Pokud zvládnu body I – V, buduji si mezi svými spolupracovníky postavení
přirozené osobnosti, autority a důvěry.
Z výše uvedeného vyplývá důraz kladený na celkovou přípravu. Přesto si neodpustím na odlehčení jeden příklad z vlastní praktické zkušenosti se studentem obchodní akademie, 17let, který přišel na praxi do firemního obchodu.
Shodou okolností jsem byl přítomen jeho nástupu o prázdninách, tak studentovi povídám, „první Tvůj úkol je kvalitní úklid venkovní manipulační plochy“. Po dvou hodinách jdu zhodnotit provedený úklid. Prací upocený student mě odpovídá, „ pane Šourek, ani nevíte, jak jsem se nadřel!“ Ptám se, „kam jsi dal zametené smetí!“ Odpověď zní: „v tom byla právě ta dřina, zametl jsem ho do ztracena.“
Student byl přesvědčen o vlastní prospěšnosti a kvalitě své „poctivé práce“. Teď bychom měli hledat odpověď, kde všude se stala chyba!? A pokud půjdeme do důsledku a širších souvislostí je tento stav v mnohém u 17ti letého studenta alarmující, přesto to nebyla jeho chyba.
VII. Řekli jsme si, že mít pořádek (udělat si pořádek), sám v sobě je otázkou
cti, vysokých osobních schopností a hodnot.
K tomu, abychom to dokázali musíme ale poznat sama sebe a své
schopnosti.
I toto již bylo vymyšleno. Ta pomůcka se jmenuje „zrcadlo pravdy“.
V příloze dávám návod otázek zrcadla pravdy, které jsem si sám napsal,
položil a odpověděl. I když je to hodně osobní, tedy i těžké, protože
pravda je těžká a ještě těžší je, jak s tou pravdou naložím. Ne všechny
své chyby lze jednoduše napravit.
Když své chyby znám mohu na nich pracovat, mnohému předcházet a
vyvarovat se. Své odpovědi ale musím dostat do písemné podoby!
VIII. Firma, byť fyzická osoba, která je nositelem mého jména, nejsem já.
Pavel Šourek má své rodné číslo,
Firma Pavel Šourek má své IČO.
Pokud se odhodlám k podnikání, musím tomuto podnikání rozumět a dát mu jasná pravidla hry, s ekonomickými mantinely. Často říkám to, že ekonomický vývoj firmy má své zákonitosti, (jak nezkrachovat), tyto zákonitosti musím ctít a bezezbytku dodržovat.
Dlouhodobě se musím připravit na to, (5 -10 let), že v začátku podnikání více firmě dávám, než dostávám. Pokud začínám „z ničeho“.
Zkuste si sami za domácí úkol odpovědět na to, jaký je rozdíl mezi zaměstnancem a podnikatelem zaměstnavatelem.
Ne každý chce být podnikatel zaměstnavatel. Hodně nad tím i přemýšlejte z pohledu rčení :
„Co nechceš aby Ti dělali jiní, nedělej Ty jim.“ A dále, nepochybuji o sobě ? Mám na to abych podnikal a jsem plně připraven!?
1. Nehrát mrtvého brouka. Problémy řešit okamžitě.
2. S věřiteli okamžitě komunikovat a hledat společné řešení.
3. Naučit se oddělovat podstatné od nepodstatného.
X. Vím co chci, vím kam směřuji a vím co všechno musím vykonat. Mám svou vizi, strategii rozvoje a cíle, znám své cesty pro naplnění dílčích cílů své vize.
XI. Obchodní politiku rozvíjím na základech ofenzivního marketingu. Přes všechny moderní počítačové a telekomunikační technologie nesmím zapomínat na důležitost osobního styku s obchodními partnery.
XII. Žít a pracovat v atmosféře nedůvěry nelze. Mám takové spolupracovníky, jaké si vyberu. Proto důvěřuj, ale důkladně prověřuj. Kontrola a opatření k nápravě musí být každodenní součástí práce podnikatele.
XIII. Stresovaný a přetížený zaměstnanec, který nemá čas na rodinu a své koníčky, nikdy nepodává takový výkon, jako ten zaměstnanec, který práci, rodinu a své koníčky dokáže skloubit. Podporujte rovnováhu.
A za domácí úkol můžeme dále doplňovat další body důležitosti.
Pokud zvládáme vše předcházející a chceme pochopit podnikání jako takové, musíme si zdůraznit i jednu pravdu. To, co není písemně popsáno, nemohu zlepšovat a rozvíjet.
Proto jsem si sedl a napsal úvahu „Podnikání z gruntu“, kde jsem hledal otázky a odpovědi na řadu situací, se kterými jsem přicházel do styku. Že dnes je řada mnou popsaných problémů úsměvných, nevadí. Řadu procesů jsem pochopil především tím, že jsem si je pojmenoval, popsal a hledal řešení.
Mohl jsem tak jít dál, abych napsal zestručnění úspěšné knížky Stephena Covey „7 návyků vůdčích osobností pro harmonický život“ a to z pohledu, jak zdokonalit sebe a svoje vztahy s lidmi. Pokud jsem začal pomýšlet o cestě k excelenci, musel jsem hledat způsob, jak svým spolupracovníkům sdělit to, co vede ke vzájemné důvěře a srozumitelné komunikaci.
Potřebovali jsme mít jednotné chápání určitých pojmů.
Ze všeho vyplývalo sdělení, že dobře pracující kolektiv je mnohem více než skupina vynikajících sólistů a KVALITA je naše cesta a konkurenční přednost.
Následovala příručka kvality pro řízení pracovních procesů a příručka ofenzivního marketingu.
Po pojmenování, zhodnocení a pochopení řady potřebných informací přichází na pořad dne kvalita jako filosofie našeho podnikání, jako vyznání člověka podnikatele a jako vztah kolektivu pracovníků ke svému zákazníkovi, ale i ke svému zaměstnavateli.
Ve velké firmě kde fungují struktury nadřízenosti a podřízenosti, vychází filosofie kvality z příručky jakosti, prováděcích předpisů, příkazů a nařízení o odpovědnosti pracovníků za provedení jednotlivých úkolů. (Jinak to ani nejde).
Daleko složitější je vše u malých firem fyzické osoby do 50 zaměstnanců. Firma nemá výše uvedené struktury a velice často je majitel ředitelem, přípravářem, zásobovačem, mistrem, bezpečákem, řidičem, až po manuálně pracujícího uklízeče. Proto ten důraz na majitele, který nesmí zanedbat svou přípravu, musí začít sám u sebe, budovat svou přirozenou autoritu, která není v rozporu s filosofií kvality a spolupracovníci berou rozhodnutí majitele jako přirozené pokračovaní jeho dlouhodobých snah a postojů.
Z výše vyjmenovaných profesí podnikatele malé firmy vyplývá jedno, jediné. Není práce, za kterou bych se musel při jejím výkonu stydět. Byť jsem klesl na profesi firemního uklizeče. I tato práce je prací potřebnou a nanejvýš důležitou. Práce ve svém hodnocení je jenom jedna.
Práce odvedena kvalitně, nebo nekvalitně. Tím je dána i charakteristika pracovníka spolehlivého a nespolehlivého.
Zhodnocení postupných dílčích fází vedoucích k excelenci ve firmě Pavel Šourek – ARCON.
1991- 1992 - zahájení činnosti firmy, budování materiálně-technického zázemí
1992 – 1994 - rozvoj výrobního programu, definování strategie svého rozvoje,
1) kvalita práce na všech stupních řízení,
2) osobní odpovědnost ve vztahu k dílu a k zákazníkovi,
3) vlastní výrobní program a jeho rozvoj (vodou ředitelné nátěrové
hmoty), certifikace nátěrových hmot u státní zkušebny.
4) základem našeho růstu je poctivé sebezdokonalování v našem
základním řemesle a výrobním programu.
Rok 1994 - má již svůj první cíl s předložením důkazu: dosažení známek
„Ekologicky šetrných výrobků“ na vlastní systém nátěrových hmot
vyráběných pod značkou AKROJAS ST, ST-Titan a KOR.
Cíle bylo dosaženo.
1995-1996 - prokázat kvalitu výrobků a služeb cenami „CZECH MADE.“
Cílů a důkazů kvality bylo dosaženo.
1996 - prokázat kvalitu TQM v celé firmě, získat Cenu České republiky za
jakost.
Cíle bylo dosaženo - firma obdržela Cenu ČR za jakost I.st. pro
malé firmy.
1997 Účast v soutěži o Evropskou cenu za jakost.
Cíle bylo dosaženo, nikoli Ceny. Přesto celorepublikové hodnocení
českých účastníků hodnotícím komisařem z Bruselu probíhalo u firmy
Pavel Šourek – ARCON, jako ocenění účasti nejmenší firmy
v soutěži o Evropskou cenu kvality.
1998 Potvrzení dlouhodobých trendů kvality firmy Pavel Šourek - ARCON
v účasti o Cenu České republiky za jakost.
Cíl splněn - při získání ocenění finalista ceny. Uděleny pouze dvě
Ceny ČR za kvalitu pro všechny kategorie. Společnost HEWLETT
PACKARD vítěz, Pavel Šourek-ARCON, finalista. Proto i Národní cena
finalisty soutěže, byla pro nás posledním soutěžním vrcholem našich
možností a schopností na cestě k excelenci.
Dalo by se říci, dosáhli na vrchol svých schopností a co dál ?!!!!!!!!!!!!!! Především v rámci praktického využití a ekonomického zhodnocení nabytých zkušeností.
Nastal paradox - závažný problém, který jsem v euforii nepřipouštěl. Stal se ze mě workoholik, který utahal a unavil svůj pracovní kolektiv. Možná i celou cestu k excelenci svému pracovnímu kolektivu znechutil. Mé cíle již nebyly cíli mého pracovního kolektivu.
Únava ze soutěžení, které trvalo dlouhých 5 let, únava z vysokých nároků na veškerou kvalitu odváděné práce, paradoxně dlouhodobě v malé firmě soutěžení snižovalo efektivitu veškeré práce a v rámci vzájemné provázanosti efektivita – výdělek, snižovalo mzdy. Nikdo jiný to nedělal, žádný pracovní kolektiv v širokém okolí takto tvrdou přípravou neprocházel.
Mimo předané ceny, mého uznání kolektivu pracovníků a společné cesty na dovolenou, - Nic.
Další společenské uznání, vyšší zájem zákazníků ? Nic. Spolupráce u oceněných firem !? Nic. U mnohých potencionálních zákazníků naopak opatrnost. Ne v duchu toho, jsou kvalitní, ale určitě jsou drazí. A tento problém neskončil do dnešní doby. Pokud výběrové řízení není zmanipulované, tak rozhoduje pouze cena.
Není důležité, jak práce byla odvedena, hlavně že cena byla „ta nejlevnější“. Že za 5let je vše na novou rekonstrukci.!? Nevadí, vše bylo v souladu se směrnicí o veřejných zakázkách.
Po analýze vzniklých problémů a především mých chyb došlo k rozhodnutí, které mělo přijít již o dva roky dříve. Přestat soutěžit, a více se soustředit na pracovní proces. Ve svém soutěžení od roku 1996, kdy bylo dosaženo faktického vrcholu, jsme se stejně již nikam dále výrazně neposunuli, firma stagnovala.
Rok 2000 - odchod řady pracovníků pro přetrvávající únavu a neschopnost svého dalšího rozvoje a tím i rozvoje firmy.
Roky 2000-2004 postupná obnova kádru spolupracovníků a přetrvávající stagnace.
Proč !? Soutěž již byla jenom pro soutěž a prestiž, ne pro vlastní sebezdokonalení.
Ostuda po takových výsledcích??? V tu danou chvíli to byla moje velká osobní prohra. Je ale stagnace ostuda, nebo jedna z mnoha chyb, která se stala zdrojem ponaučení a nápravy, který opět vede firemní filosofii o celkové firemní kvalitě do jiných rozměrů a světla? To důležité v této fázi bylo nic nevzdávat a stále „bojovat“ za lepší výsledky a stanovené cíle.
Již na začátku jsem řekl, že mou firemní filosofií je práce pro mé děti, jako své nástupce.
Bylo potřeba s dospívajícími dětmi začít aktivně spolupracovat a připravovat je k převzetí osobní odpovědnosti, ve všech činnostech vlastního řízení a firemního rozhodování.
2005-2007 přechod na firmu právnické osoby s.r.o. Tři mé děti se stávají jednateli, firma Pavel Šourek – ARCON majoritním vlastníkem.
S vlastními dětmi je to vždy o hodně složitější. Přesto nikoli neřešitelné. Proč hodnocení jejich práce nepředat tam, kde to má daleko větší váhu a účinek. Proč nemít přísného zákazníka a hodnotitele, kterému je dílo předáváno a každý předávací protokol musí mít jedno jediné znění : „dílo předáno a převzato bez zjevných nedostatků!“.
V tuto chvíli neznám účinnějšího nástroje pro utváření silného pocitu osobní odpovědnosti vůči vykonané práci a svému zákazníkovi. Dnes jsem v situaci, že řadu svých zákazníků jsem „ztratil“ ve prospěch svých dětí - jednatelů firmy.
2007 – 2012. Úspěšné roky firemních činností a splněných cílů.
Co dál !? Kde se nacházíme !? V rámci vlastního úsudku a hodnocení mohu odpovědně říci, na cestě k excelenci jsme zase o něco dále.
Od mého „JÁ“ jsme se přesunuli k vyšší společné odpovědnosti.
V knize Strategie modrého oceánu od W. Chan Kima se píše: „S konkurencí nebojujte, učiňte ji bezpředmětnou.“ Pokud dokážeme potenciálního zákazníka zaujmout dostatečně emočně na základě vysoce kvalitní nabídky a vybudujeme si s ním vztah, nebude o spolupráci s konkurencí ani uvažovat.
Dlouhodobá spolupráce se zákazníkem dává nové možnosti dalšího vývoje firmy k excelenci.
My si svého spokojeného zákazníka pevně držíme nastolenou kvalitou, přesto se dále osobní odpovědnost rozšiřuje o společenskou odpovědnost.
V roce 2011 po dlouhém vývoji a praktickém dlouhodobém ověřování u svých nejlepších zákazníků jsem patentoval nátěrový systém na střešní krytinu měkčené PVC fólie, který jsme pojmenovali „ sendvičová hydroizolace“.
Následná certifikace u státní zkušebny potvrdila ojedinělost a výjimečnost nátěrového systému.
Naším hlavním oborem podnikatelské činnosti je hydroizolace plochých střech. Ploché střechy jsou po celém světě, v obdobných provedeních a technologiích v rámci stejné životnosti 15 - 20 let. Pak nastává rekonstrukce hydroizolace, střešního pláště.
Řekli jsme si, proč nemít životnost v rámci stávajícího provedení hydroizolace střešních plášťů z PVC fólie násobnou, tedy s životností 50 a více let !!!.?
Neměla by zároveň mít hydroizolace vyšší požární odolnost !? Silnou ekologickou podstatu, která doslova zvyšuje ochranu klimatu Země, pokud nepočítáme další neméně podstatné klady jako vysoká úspora energií.
Neměla by technologie být zhotovena v zářivě bílém provedení, s vysokou odrážecí schopností slunečního záření, tedy v letních vedrech mít studenou střechu umožňující intenzívní větrání přirozenou cestou ?
Proč nemít vrchní nátěrovou technologii s nanotechnologickou roční odbouratelností zašpiněných povrchů. Fantazie ???
Ne, skutečnost ! - která je státní zkušebnou postupně certifikována. V praxi má tyto výsledky zdokumentovat připravená spolupráce s ČVÚT stavební fakulta Praha , abychom tuto práci předložili v deskách s mašlí, jako jednu z vyřešených „inteligentních technologií pro EÚ“.
To není fantazie, ani představa nemožného. Pouze cesta jedné malé firmy za něčím, čemu se říká víra v sebe, své schopnosti, podloženo výchovou svých dětí a soustavnou přípravou kádru svých spolupracovníků. Pokud je tato víra založena na správném základu a pojetí, často ten směr Vašeho dalšího snažení přijde sám. Na pomoc přijdou i Ti, které zdaleka ani nečekáte, ale bez jejichž pomoci se neobejdete.
Někde uprostřed svého vystoupení jsem si „postěžoval“ na to, že za první a rozhodující kritérium při volbě je přečasto cena, a to bez ohledu na kvalitu a budoucí ekonomiku odvedeného díla.
Zkušenosti z poslední doby ale ukazují, že se daří přesvědčit nemalou část zákazníků o prioritě kvality odvedené práce, dlouhodobé garance podložené odborným servisem. Snáze o tom přesvědčím přímého místního zákazníka – vlastníka, nežli vzdáleného zahraničního majitele, ale i tady první pozitivní zkušenosti už máme. Složitější je to u státní správy a samosprávy - kde není přímý vlastnický vztah nikoli jen příslušných úředníků, ale zejména funkcionářů s jejich poměrně krátkým horizontem uvažování. Ale i na tom pracujeme.
A pokud z výše uvedeného máte pocit, že jsme jako firma někde byli na cestě k excelenci, sám nevím. Čím více nad tím přemýšlím, tím více jsem excelenci vzdálen. Dnes, po všech zkušenostech vím, že je nutné do tohoto procesu kvality vstoupit, podstoupit zkoušku zdatnosti, veškeré získané poznatky uvádět do praxe, jít dále svým přirozeným vývojem a nic nepřehánět. A pokud bych se vrátil někam do začátku své rekapitulace, tak jenom závěrem. Naučte se dívat pravdě do očí, někdy to bolí, ale hodně pomáhá, pokud si z poznané pravdy vezmete ponaučení a zjednáte nápravu, budete připraveni vstoupit na svou osobní cestu k excelenci.
Žádné cesty k excelenci nikdy nedosáhnete, pokud alespoň zárodek excelence nebude ve Vás samotných.
Vážení přátelé, aby tato moje sdělení nebylo jenom konstatováním, ale možným zdrojem dalšího Vašeho studia a případného ponaučení, odkazuji na naše firemní webové stránky : www.collegiumtrade.cz a www.psarcon.com - vše tam najdete.
Děkuji za Vaši pozornost ! Pavel Šourek
Příloha : Z R C A D L O
b) Umíš je definovat? – definuj!
b) Víš co chceš?
c) Jsou Tvé priority a cíle v harmonii?
b) Dokážeš je definovat?
c) Znáš příčiny svých neúspěchů?
d) Vyvodil jsi závěry a opatření?
e) Závěry a opatření plníš!?
b) dále viz bod 7 b)c)d)e)
rodinu ?
b) Učil jsi se techniky komunikace?
c) Umíš trpělivě naslouchat?
d) Víš jak prosadit svůj názor?
e) Zabýváš se teorií, ale i praxí „jak zdokonalit sebe a svoje vztahy s lidmi“?
b) Jsi spokojen se svým zdravotním stavem?
b)Nebo ničit – kouření, alkohol, drogy?
c) K čemu vedeš svou rodinu? Jdeš rodině příkladem?
Dokážeš svůj chybný názor okamžitě opravit, případně se omluvit?
b) Rozumíš, případně snažíš se porozumět potřebám své rodiny?
c) Co pro Tebe znamená rodina, sourozenci, rodiče, prarodiče?
b) Máš oporu v rodině?
c) Jsi oporou své rodiny?
b) Ovládáš svůj pracovní obor dokonale?
c) Znáš své rezervy? Svou výkonnost ?
d) Odstraňuješ své chyby systematicky?
e) Je Tvým cílem být nejlepší v oboru?
a) k rodině?
b) k firmě, (škole),
c) svým spolupracovníkům,
d) k majiteli, (svému nadřízenému),
Poznámka: ano, ne nejsou odpovědi. Přemýšlejte a hledejte širší souvislosti. Zároveň
hledejte a pište opatření pro svou nápravu. V mnohém Vám může pomoci, případně s Vámi spolupracovat osoba Vám blízká.
Základní soubor otázek můžete libovolně rozšiřovat, případně dále precizovat.